Vanessa Sinclaire || Nephilim

26. června 2018 v 11:53 | Louis






PČIROZENÉ SCHOPNOSTI:

Velká síla, Kontrola nad pekelnými psy


SCHOPNOSTI NAVÍC:

Vytváření halucinací


VZHLED POSTAVY:

Hlavně splynout s davem. Na první pohled není ničím výjimečná, rozhodně ne tak, aby si na ni mohl kdekdo ukázat prstem a říct si, že ta mezi normální lidi dozajista nepatří. Se svými 170 cm není ani nejmenší, ani největší. Nehyzdí ji žádná anomálie, která by kazila povětšinou velice světlou pleť, neupozorní na sebe žádným tetováním či jinou ozdobou, která by dokázala upoutat pozornost. Postavu má přiměřenou, přestože zdravý apetit jí rozhodně nechybí. Obvykle působí ostražitě a lehce napnutě. Jak by také ne, když má potřebu neustále si hlídat záda. V přítomnosti známých se ale dokáže velice snadno uvolnit a naopak dát najevo svou bezstarostnost. Tmavě hnědé vlasy nosí spíš rozpuštěné, než aby si neposedné vlnité prameny stahovala, ačkoliv jí jejich délka občas překáží. Obličej má téměř bez chybičky, proto se obvykle neobtěžuje s líčením. Sem tam zvýrazní velké hnědé oči a plné rty. Se svým vzezřením by si mohla dovolit nosit takové oblečení, které by odhalovalo spíš víc, než míň, ale dává přednost pohodlí. Raději trčiko a džíny, než šaty, stejně tak jako tenisky namísto podpatků. Obléká se zásadně do tmavých barev, protože se v nich cítí lépe. Na svůj vzhled není přehnaně citlivá, proto ji lze spatřit jak upravenou, tak s rozčepýřenými vlasy a zmačkaným oblečením.


POVAHA POSTAVY:

Odmalička byla vedená k tomu, aby nikoho nesoudila před tím, než ho doopravdy pozná a pochopí jeho činy. Nynější práce jí to poněkud komplikuje, protože si každý snaží zachránit krk, když se dostane do úzkých, ale i tak se snaží být nestranná. Trvá jí, než si někoho pustí k tělu, dokonce i uvěřit v Jaceovi čisté úmysly jí trvalo o něco déle, než by mělo. Nakonec se ale pekelný pes stal jejím jediným přítelem, kterému doopravdy věří. Na všechny ostatní se dívá jako na potencionální nepřátele a chová se k nim neutrálně, dokud se s nimi neseznámí o něco lépe. A potom... no, každý svého osudu strůjce. Snad to dělá kus démona, co jí proudí žilami, ale když je to nevyhnutelné, nezaváhá a rovnou bodá. Ne, že by zrovna prahla po krvi, má své morální zásady, které téměř neporušuje. Nikdy by neublížila nevinnému, rozhodně ne úmyslně. Ale někdy jí dělá problémy rozlišit, jak se vlastně celá záležitost má. Proto se drží spíš stranou a moc se neprojevuje. Někdy se může zdát, že působí až chladně. Občas se po nocích užírá výčitkami, trápí jí, co doopravdy je a to, co kdy udělala špatně. Nicméně jistá loajalita k Jaceovi jí nutí zůstat u něj a neodejít. Řadí se mezi rozumnější jedince, co všechno dvakrát promyslí, pokud ovšem někdo nezahraje na citlivou strunu. V takovém případě začne vidět rudě a jedná impulsivně. Upřednostňuje samotu, než aby se potloukala někde v davu, ale se zatnutými zuby jí to nečiní větší potíže. Dokáže být pěkně kousavá s takovou mírou, s jakou dokáže mít i respekt.


HISTORIE:

Nejspíš se narodila v Sioux Falls, protože tam vyrůstala, ale s jistotou to říct nedokáže. Mohla se vzít prakticky kdekoliv, nikdy se neobjevil nikdo, kdo by jí to s jistotou řekl. Jediné, co se dozvěděla bylo, že ji jako kojence vzali do místního ústavu pro děti bez rodičů. Pro její velké štěstí, jí ještě jako batole adoptoval pár lidí, kteří na ni nikdy v životě nevztáhli ruku. Umožnili jí tak, aby prožila úplně normální dětství. Když si odřela koleno, zalepili jí ho, když se začala vztekat, upřeli jí právo dívat se na televizi. Ale ona byla spokojená, protože ničím nestrádala. Trvalo jim, než Nesse řekli o tom, že vlastně není jejich. Jenže v té době měla dívka daleko větší starosti. Normální trable pubertálního dítka nahradili věci, o kterých pochybovala, že se vůbec můžou dít a jestli jí jen nešálí vlastní mysl. Na to, aby řešila, že John s Liz nejsou její praví rodiče, už jí nezbývala energie, natožpak nálada. Potřebovala na všechno přijít sama. Nevlastní matka i otec tu pro ní vždycky byli, ale Nessa pochybovala o tom, že by byl dobrý nápad, aby jim řekla, že se děje něco, co sama nedokáže rozumně vysvětlit. Bála se toho co bude, ale zároveň nemohla překousnout strach z toho, co by udělali rodiče. Trvalo to zhruba tři roky, než se k něčemu odhodalala. Nakonec to vyřešila tak, jak nejzbaběleji mohla. Napsala dopis na rozloučenou a jednoduše odešla. Sbalila si pár nezbyně nutných věcí a víc už o sobě nedala vědět. Začala cestovat, nikde se nezdržovala příliš dlouho. Vždycky si našla práci jako servírka nebo barmanka, nic co by vyžadovalo nutnou kvalifikaci nebo vyšší vzdělání než to střední. Ve volném čase hledala všude možně, aby konečně přišla na kloub tomu, co je s ní špatně. Zabralo to nějaký čas, než se konečně dobádala k něčemu. Mělo ji napadnout, že je to jen další z hloupých a ne úplně promyšlených rozhodnutích, ale na následky se neohlížela. Tehdy ještě ne. Kdyby ano, pravděpodobně by byla ještě o něco trpělivější a poradila by si jinak, než že by vyvolala křižovatkového démona. Udělala všechno podle návodu a jako by luskla prsty, objevil se. Muž středního věku se samolibým úsměvem na tváři. Viděla zlo v jeho očích, ale ignorovala to. Zajímala se jen o jedno a to jí také dal. Konečně se dozvěděla, co vlasně je. Kdo byl její otec a proč ji opustila matka. Než všechno stačila vstřebat, démon začal jednat. Chtěl si na připsat zásluhu za zabití odpadu, jak ji neopomněl nazvat. Do dnešního dne to má Nessa v hlavě trochu pomotané, pamatuje si jen to, že se odněkud vynořil Jace. Předtím to pro ní byl jen cizinec, který jí zbavil smrtelného nebezpečí a poskytnul jí tak prostor pro to, aby utekla. Potlučená, s několika krvavými šrámy, ale živá. Trvalo jí několid dní, než se z toho šoku dokázala otřepat a zase nějak začala fungovat. Ledacos si vysvětlila, ale jedna část jejího zdravého rozumu si odmítala připustit, že by něco jako démoni vůbec existovalo. Snažila se na to zapomenout a žít normálním životem, přestože vracet se jí nechtělo. Neměla jak vysvětlit, že odešla. A cestu jí stejně znovu zkřížil Jace. Snažil se jí několik věcí vysvětlit, ale Nessa nechtěla poslouchat. Jen mu poděkovala za záchnanu a víc se ho snažila nevšímat. Jenže s plynoucími dny se jí to rozleželo v hlavě. Nejdřív si nebyla tak úplně jitá, jestli by brala takový život, ale nakonec dala na ten malý hlásek úplně vzadu v hlavě, který jí říkal, že stejně už nemá co víc ztratit. Dala tedy Jaceovi vědět, že zůstane u něj a nechá se vycvičit, aby mohla bojovat se zlem. Velice zjednodušeně řečeno, ale v konečném důsledku, přesně to pekelný pes dělal. Řešil svoje vnitřní záležitosti a snažil se ochraňovat nevinné. Nessa měla na výběr málo, buď se stát lovcem anebo kořistí. Nezapomněla na démona z křižovatky, a tak se upsala Jaceovi a jeho společnosti.


GALERIE:



♦♦
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama