Lorelei Stephanie Prescott || Witch

3. srpna 2018 v 9:49 | Louis






PŘIROZENÉ SCHOPNOSTI:

Znalost bylinek, Odolnost vůči nátlaku


SCHOPNOSTI NAVÍC:

Předpovídání budoucnosti, Pyrokineze


VZHLED POSTAVY:

Lori vzhledem ani náhodou nepřipomíná jednu z těch nádherných blonďatých krasavic, které vídáváte na molech vystavujíc svou krásu světu a ani se neřadí mezi ty nádherné snědé krásky, které s tmavou pletí a krepatými vlasy navazují atmosféru exotiky i v Rusku. I přesto je však v ní cosi dravého, něco, co z ní nedělá tu obyčejnou pěknou holku, jež potkáváte na ulici denně. Je hubené postavy s ne moc velkými boky, ale za to s docela vyvinutým poprsím. Výškou se řadí mezi vzrostlejší jedince, dokonce natolik, že podpatky může nosit jen s mírou. Na její pleti není nic zajímavého: její kůže není ani moc bledá, ani moc tmavá, obličej nepobírá žádné pihy a zatím ani vrásky. Jediná věc, která stojí za zmínku je malinké znaménko za uchem- ale i to by si Lori přála, aby bylo větší. Mateřská znaménka a jiné kožní projevy ji fascinují, možná proto si občas na nadnartí dokreslívává pihu krásy. Oválný obličej jí lemují husté, dlouhé kadeře, které se přirozeně vlní až někam pod lopatky. Někdy si je však Lori vyžehlí a jejich objem a délku tím ještě zdvojnásobí. Vlásky mívá vždy voňavé, jde v nich cítit spousta aroma z nejrůznějších šamponů, krémů, kondicionérů a hlavně péče, se kterou se Lori o ně stará. Pod vlasy se skrývá obličej s velmi jemnými rysy, na kterém je však i tak něco podmanivého. Špičaté obočí je většinou zvednuto v nevěřícné, leč provokativní grimase, jež nahrává hravý, vyzývavý pohled modrozelených očí. Nos není nikterak zvláštní, prostě obyčejný, rovný, docela dlouhý frňák. Za pozornost ale stojí její nádherně vykrojené, plné rty, přímo vybízející k polibku. Horní ret je dokonce natolik velký, že zkracuje sval mezi nosem a ústy - což se může zdát jako banalita, ale během nanášení rozjasňovače to je docela problém. Pusa zakrývá řádku bílých, rovných zubů, jejichž rovnosti a čistoty je dosaženo zcela přirozeným způsobem, ne žádnými bělidly, nebo rovnátky. Služeb make-upu Lori využívá docela ráda, často si víčka orámovává černou tužkou na oči, nebo přidá řasenku, či rtěnku. Celkově Lorelei působí vždy elegantně a to i za situace, kdy leží na podložce v poloze velblouda a poslouchá meditační hudbu. Možná za to může její klid, možná její vzhled, nebo v tom může mít prsty i její chůze, to, s jakou sebejistotou se pohybuje a jedná. Nikdy jí nenačapete bez závanu nějakého špičkového, drahého parfému, ve kterých si vyloženě libuje. Takže pokud jí budete chtít někdy udělat radost, kupte nějakou dražší voňavku, nebo šperk- ne nadarmo se říká, že diamanty jsou nejlepšími přáteli ženy. Lori je toho perfektním důkazem.


POVAHA POSTAVY:

Ve světě bohů a monster jsem byla anděl, žijící na zahradě ďábla.
Znáte ta děvčátka, která tichounce stojí v punčoškách v galeriích, hodiny sledující jeden a ten samý obraz? Ta, která si pod peřinou čtou o dracích a o velkých dobrodružství a chodí na dlouhé procházky do přírody, kde si pletou věnečky z kopretin a pampelišek? Jedny a ty samé, které se projevují tak tichounce a nevinně, ale jakmile jsou ve společnosti, strhávají na sebe záře všech reflektorů a svým úsměvem od ucha k uchu projasní váš zachmuřený den? Jež si prošlapou na plese střevíčky a zatvrzele poslouchají Johna Lennona, protože je tak strašně fascinuje myšlenka míru a lidské sounáležitosti? Přesně taková bývávala Lorelei. Zářivé sluníčko hledající kyblík zlata na konci duhy. Možná lehce naivní, ale vždy milá a empatická. Dívenka, co se snaží zachránit svět místo toho, aby radši spravila svůj průměr ve škole, hrdě nosící trička jako "FEMALE IS FUTURE". Co začne v šestnácti kouřit jenom proto, že i přes velké množství přátel se cítí nepochopená světem a hrozně osamělá. Ze které se postupem času stává čím dál tím větší rebel, takový lehký bohém, co provokuje a dráždí společnost, ale zároveň si v sobě uchovává nesmírnou dávku lidskosti a pochopení. Lidé se však mění a to nejenom proto, že je to přirozený vývoj. Někdy je ten důvod mnohem závažnější, třeba takové uvěznění v ničem. Jak by mohla květinka dál rozkvétat, když k ní nedosáhnou paprsky? Lori se změnila. Jak věkem, tak událostmi, co se jí přihodili. Už daleko méně připomíná andělíčka, teď je to spíš zatvrzelý a sebevědomý drak, který si jde pevně za svým, i kdyby třeba měl jít i přes mrtvoly. Milosti a příjemného chování jí také mnoho nezůstalo, za to má v sobě pořád stejný smysl pro empatii. Jakým způsobem ho využívá tentokrát, to už je otázka jiná. Odvaha a vychytralost k jejím přednostem patřila vždycky, v téhle oblasti se toho moc nezměnilo. Na druhou stranu, třeba taková trpělivost není její silnou stránkou, což se rozhodně nedá říci o komunikaci a řečnických schopnostech. Lori říká, že kdyby na střední nebývala tak líná, mohla být z fleku advokátka, v čemž ji mnozí dávají za pravdu. Charismatem přímo srší, avšak přívětivosti se jí moc nedostalo. To ale neplatí o štědrosti, bystrosti, pilnosti, pracovitosti a hlavně všímavosti, které si ona sama velmi cení. Je jedno, jestli se týká pozorování chování druhých, nebo prostě zpozorování detailu na obrazu. Pište si, že i takovou mouchu na pečínce v přeplněné místnosti ona zaznamená, stejně jako chybějící knoflík na saku. Je dosti všetečná a aktivní. Řídí se jednoduchým heslem: "Risk je zisk." a podle toho také jedná. Možná proto je povoláním krupiérka- jednoduše kvůli tomu, že jí fascinují sázky a hazard obecně. Mezi její vášně patří již zmiňované umění a to hlavně sochařství a malířství. Na obrazy se nejen ráda kouká, ale moc ráda stojí modelem. Vlastní celou sbírku svých portrétů, už jenom proto, že se ráda dívá, jak ostatní zachycují její osobu, jak ji vnímají, co v nich probouzí... Baví ji také čtení poezie a od malička hraje na harfu. Troufá si tvrdit, že je znalcem mineralogie, zejména ji zajímají drahé kameny. To samé se dá říct o hvězdách a astronomii. Je pravda, že moc nevyniká ve sportu, ale snad jako každá žena ráda tančí na plesech a začala provozovat jogu. Navíc si sem tam zajde na aerobic, nebo na zumbu. Má zkouknuté všechny díly Sexu ve městě a Zoufalých manželek, miluje velkoměsta, je to správný shopaholic a pravidelně si nechává zasílat modní magazíny jako VOGUE a ELLE.


HISTORIE:

Není tomu zas tak dávno, co se Lorelei narodila, i když jiným se to už může zdát jako pravěk. Naopak, Lori přišla na svět do "zlatých let" Ameriky, kdy odrůstala generace, co nezažila válku a ženy tvrdě bojovaly za svá práva. A zatímco se země potýkala s tématy jako zastřelení Martina Luthera Kinga a situací na hranici občanské války, rodinu Prescottových nic z toho velmi netrápilo. Žili si dál svůj život, aniž by nějak výrazně zasahovali do politického dění v Shadow Hills. Rodiče Lorelei vychovávali v dobré víře z ní udělat spořádanou, normální čarodějku, což se už od jejího narození zdálo jako nadlidský výkon. Bylo to hodné děvče, leč přespříliš akční a dobrodružné. Do pusy si už odmala neviděla, přes den lítala po domě ve snaze vybít si energii, večery zase strávila nalepená u televizní obrazovky, aby mohla sledovat proslovy Betty Friedenové ohledně potratů. Jak šel čas, tak pro své nejapné připomínky nešla do školy jako normální děti, ale učila se doma. To jí nanejvýš frustrovalo a tak během vyučování utíkala ve svých snech někam do svých vymyšlených zemí a do krajů, o kterých čítávala v knížkách. Jediné, o co jevila hluboký zájem, byla geografie. Když už v noci pod dekou a s baterkou v ruce nelistovala v nějakém fantasy románu o dracích, tak otáčela globusem, nebo v atlasu kroužkovala všechna místa, která by chtěla navštívit. I přes minimum úsilí, které studiu věnovala byla domácími učiteli shledána za nadprůměrně inteligentní a na jejich doporučení ji rodiče zapsali na normální výuku. Tam se nedělo nic moc zvláštního, snad jen to, že se v téhle fázi jejího života projevil zájem o umění. Hodiny častokrát jen prokreslila a i když neumí kreslit nijak bravůrně, tak si libovala v různých abstraktních malbách, nebo prostě jen z lavice pozorovala mraky na nebi a připodobňovala je k reálným objektům. Na kouzla projevila přirozený talent, takže by nebylo divu, kdyby na ní rodiče byli právoplatně pyšní- jenže oni nebyli, nebo tak tak Lorelei aspoň nevnímala. Jak už bylo řečeno, odmala byla "holka od rány", pořád měla potřebu říkat své názory, i když nebyli úplně vhodné a společensky akceptovatelné. V tom jí manželé Prescottovi omezovali, linkovali každý její krok a diktovali, jak by se správná malá čarodějka měla a neměla chovat. Naneštěstí v té době přišlo i období puberty a vzdoru, takže Lori přirozeně odporovala: její průměr ve škole se rapidně zhoršil a to ne proto, že by byla hloupá, nebo se nedokázala na věci naučit, ale proto, že mnohem radši lítala se svou partou a ostatními kamarády po venku, než aby věnovala čas důležitým věcem. Odjakživa byla oblíbená, takže jí nedělalo problém chodit na nejrůznější party a akce- byla tam vždy vítána. Postupně se začali objevovat i menší problémy se zákonem. Díky své lásce k nepochopenému umění na stěnu jednoho domu v centru napsala "BŮH JE GAY." a dalších šíleností provedla nespočetně. Začala i kouřit! Ale i přes to všechno zůstávala tím usměvavým sluníčkem, co vždy každému pomůže a všechny dokáže přinutit se zasmát a zapomenout na své trampoty. Viděla život růžově, na všem hledala to dobré a nikdy nikoho neodsoudila. Léta plynula, střední škola byla za ní a díky názoru "vzdělánívtétozemijenanic" se rozhodla nejít na vysokou. Místo toho trávila dost času doma, kde upevňovala vztahy se svými rodiči, se kterými si po dlouhé době začala rozumět. Začala pracovat jako krupiérka, což se zdálo jako ideální práce pro ni: díky atraktivnímu vzhledu, charismatu a prořízlé puse si ji všichni hosté zamilovali a ona svou práci zbožňovala. Ale co by to bylo za příběh, kdyby se v něm neobjevila láska? Asi rok na to, co si žila tímhle rádoby bohémským, dospěláckým životem se objevil Jace. Líbil se jí hned na první pohled, přitahoval ji na něm nejenom jeho vzhled, ale celkově to, jak se choval. To, jak dokázal za všech situací vypadat sebevědomě, jak konečně našla někoho, s kým mohla slovíčkařit tak dlouho, až toho byl zcela očividný flirt a i to, jak ji neustále dráždil a provokoval. Stačilo pár setkání a naprosto se do něho zamilovala. Netřeba o tom mluvit hodiny [i když Lori by to určitě zvládla], ale začali spolu chodit. Celý vztah probíhal v utajení před Loriimi rodiči, ačkoliv sama nechápala proč. Podvědomě tušila, že být s Jacem znamená problémy, ale jenom s ním se cítila svá a nikdy nebyla více naživu. Řekl ji pravdu o svém původu i minulosti, ale Lorelei se na něho nedívala jinak: právě díky tomu si myslela, že je vhodný čas přijít s touto informací za jejími rodiči. Jenže to neprobíhalo úplně podle plánu, Lori dostala zákaz se s Jacem stýkat a on sám byl magií vyveden pryč z domu. Ona se však nehodlala vzdát, pořád myslela na to bezpečí, které s ním cítila, i když to vůbec bezpečné nebylo. Pořád dokola si přehrávala v hlavě všechny zážitky, co spolu zažili, ty sladké řeči, které ji šeptal do ouška. Scházeli se spolu i nadále tajně, dokud Lori nedošla trpělivost a po jedné velké hádce se nerozhodla odejít z domu. Její domov byl tam, kde byl Jace. Po nějaké době byla i svatba a následně na to přišla na svět jejich dcera Lyannka.I Prescottovi přišli s gratulací a starodobými čarodějnými rituály, které se v těhotenství dělají. Věštba babičky je vystrašila. Lya bude velmi mocná čarodějka už jako malá, síla bude dospíváním narůstat a někteří se pokusí dívce moc sebrat. V žilách má krev Pekelného psa, mohla by přivolat démona, aniž by učinila lidskou oběť. Utkají se o ní síly dobra a temna, musí být připravena. Věštba přirozeně všechny vystrašila, no nicméně Lori Jace uklidňovala a ujišťovala ho, že vše bude v pořádku. Sama o tom byla přesvědčena, a proto se následující roky naplno věnovala svojí princezně. Byla moc spokojená se svým životem, s dokonalou rodinou, která vypadala, jakobyste ji vystřihli z nějakého letáku. Jenže jak tomu už tak bývá, tak nic netrvá věčně, a proto se věštba její matky brzy naplnila a pro Lyu si přišel coven čarodějek černé magie. Vystopovali dítě, jehož magie byla cítit takřka všude. Nejdřív se postarali o Jace, neporazili by ho, proto ho uvěznili v bariéře skrze níž neprojde. Vzpíral se, používal schopnosti, ale vše bylo marné. Nebylo cesty ven. Dostali se k Lorelei a Lyanně. Lori se pokusila dceru ochránit všemi možnými kouzli. Vyčarovala kolem kruh bezpečí, jímž nemohlo nic projít. Kouzla ani člověk. Bohužel jedna z čarodějek měla od artefakt, do něhož se přenesla Loreleinina duše čarodějky a poslala ji neznámo kam. Od této události uplynulo už třináct let.


GALERIE




♦♦
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama